Enfield (Enfield)
Londýnská městská část Enfield, oficiální název London Borough of Enfield, je městský obvod na severu Londýna, který je součástí Vnějšího Londýna.
Městská část vznikla v roce 1965 a zahrnuje bývalé municipální obvody Enfield, Southgate a Edmonton. Sloučeny byly i jednotlivé výsostné znaky obvodů. Enfield byl původně obchodním městem na okraji lesa asi den cesty na sever od Londýna. Růstem Londýna se stal jeho předměstím spojeným s centrem rychlým dopravním spojením.
V době římské nadvlády byl Enfield spojen s Londiniem velkou římskou silnicí Ermine Street, která vedla až do Yorku. Artefakty nalezené kolem roku 1900 odhalily, že existovalo římské osídlení v oblasti dnešního Edmontonu a Bush Hill Parku.
Je zaznamenáno, že v roce 790 daroval král Offa půdu v oblasti Edmontonu opatství St Albans. Toto území získalo strategický význam, když byla Východní Anglie obsazena Dány. V období kolem roku 790 zde bylo spojenci krále Alfréda Velikého vybudováno opevnění pro udržení Dánů na jih od řeky Lea.
Po vítězství Normanů byly Enfield i Edmonton uvedeny v pozemkové knize (Domesday Book). V obou částech se nacházel kostel, Enfield měl 400 obyvatel a Edmonton 300. Zalesněná část byla využívána pro lov zvířat, pro Enfield měla ve středověku zásadní význam. Bohatí londýňané přicházeli do Enfieldu nejprve na hon a později si zde stavěli své domy. V roce 1303 král Eduard I. udělil Enfieldu povolení konat každý týden trh. Tato tradice trvá až do současnosti.
Enfield má i dlouhou historii zbrojní výroby pro britskou armádu. V letech 1804 až 1988 zde existovala továrna Royal Small Arms Factory. Například puška Lee-Enfield byla od roku 1889 standardem v Britské armádě používaným ještě po druhé světové válce.
Městská část vznikla v roce 1965 a zahrnuje bývalé municipální obvody Enfield, Southgate a Edmonton. Sloučeny byly i jednotlivé výsostné znaky obvodů. Enfield byl původně obchodním městem na okraji lesa asi den cesty na sever od Londýna. Růstem Londýna se stal jeho předměstím spojeným s centrem rychlým dopravním spojením.
V době římské nadvlády byl Enfield spojen s Londiniem velkou římskou silnicí Ermine Street, která vedla až do Yorku. Artefakty nalezené kolem roku 1900 odhalily, že existovalo římské osídlení v oblasti dnešního Edmontonu a Bush Hill Parku.
Je zaznamenáno, že v roce 790 daroval král Offa půdu v oblasti Edmontonu opatství St Albans. Toto území získalo strategický význam, když byla Východní Anglie obsazena Dány. V období kolem roku 790 zde bylo spojenci krále Alfréda Velikého vybudováno opevnění pro udržení Dánů na jih od řeky Lea.
Po vítězství Normanů byly Enfield i Edmonton uvedeny v pozemkové knize (Domesday Book). V obou částech se nacházel kostel, Enfield měl 400 obyvatel a Edmonton 300. Zalesněná část byla využívána pro lov zvířat, pro Enfield měla ve středověku zásadní význam. Bohatí londýňané přicházeli do Enfieldu nejprve na hon a později si zde stavěli své domy. V roce 1303 král Eduard I. udělil Enfieldu povolení konat každý týden trh. Tato tradice trvá až do současnosti.
Enfield má i dlouhou historii zbrojní výroby pro britskou armádu. V letech 1804 až 1988 zde existovala továrna Royal Small Arms Factory. Například puška Lee-Enfield byla od roku 1889 standardem v Britské armádě používaným ještě po druhé světové válce.
Mapa - Enfield (Enfield)
Mapa
Státní území - Spojené království
 |
 |
| Vlajka Spojeného království | |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| EN | Angličtina (English language) |
| CY | Velština (Welsh language) |